Ne(na)zvané myšlenky

(píseň)



Proč jsi mi vzdálený?

Proč nezřím Tvoji tvář?

Když v srdci ztrápený

teď uléhám na polštář.


Proč se mnou nemluvíš?

Proč's na mě zanevřel?

Já toužím být Ti blíž,

v Tvém objetí být sevřen.


Prosím, Otče, buď tady se mnou,

pomoz projít tou nocí temnou,

veď mě dál, i když nevím kudy kam.


Uzdrav moji zkroušenou duši,

ať mé srdce radostně buší,

však právě se s úzkostí potýkám.


Proč teď mě opouštíš?

Už tě nezajímám?

Já vyprahlou pouští

se vláčet dál nehodlám.


Už o mě nestojíš?

Máš-li mě vůbec rád?

Snad proti mně zbrojíš

a já začínám se bát.


Prosím, Otče, buď tady se mnou,

pomoz projít tou nocí temnou,

veď mě dál, i když nevím kudy kam.


Uzdrav moji zkroušenou duši,

ať mé srdce radostně buší,

však právě se s úzkostí potýkám.


...



Toto byl hlas ďábla,

jeho moc zeslábla,

vždyť já ho na kříži přemohl.


Přestaň ho poslouchat,

já tě mám pořád rád,

z každé jámy jsem ti pomohl.