Modro-hnědá symfonie

Nemáš ponětí, jak mé srdce blaží,

když se se mnou někdo hrát si snaží,

kdy vykašle se na výmluvy

a přejde na můj způsob mluvy.

Pro mě obrovskou má hodnotu,

jsme-li laděni na stejnou notu.

Myšlenky se mění v tóny:

"We're part of the symphony."

Umělecká duše rozluští mé hříčky,

smysl skrytý za houslovými klíčky.

Nocí hvízdá sonet durový

a v očích září třpyt azurový.

Hřejivá melodie krví mi proudí,

viola strunami sladký tón loudí.

Pro kaštanově hnědou duhovku

chci složit libozvučnou slohovku.