Mám ráda sestřičku Annu

Sotva svítá a já vstanu,
tu usmívá se mile.
Vlasy má žlutě bílé,
červené nosí brýle.
Mám ráda sestřičku Annu.

Denní chléb, bohnickou manu,
véču, oběd, snídani,
rozdává nám na přání,
hlad na raz dva zahání.
Mám ráda sestřičku Annu.

Lék třikrát denně dostanu,
Brintelixy, Trittica,
už se lépe polyká,
bolest, úzkost zaniká.
Mám ráda sestřičku Annu.

Když život uštědří ránu,
a ze dne je temná noc,
přispěchá hned na pomoc,
pocit zlepší – a to moc!
Mám ráda sestřičku Annu.

Ač to kdy neměla v plánu,
se mnou si povídala,
o všem informovala.
Čte básně, co jsem psala!
Mám ráda sestřičku Annu.

Maká od večera k ránu,
má výdrž, velkou píli,
nepromarní aň chvíli,
rozdá všechny své síly.
Mám ráda sestřičku Annu.

Teď už nechci použít lano,
ale když jsem se bála,
ona tu se mnou stála,
jedna opora z mála.
Mám Vás ráda, sestřičko Anno.